08.10.2020

Příběhy odchovanců #3: Patriku Brůnovi pomohlo v hokeji i krasobruslení

Marek Baloun

V období dospívání je snem každého mladého hokejisty Amerika. Ať už jsou to profesionální soutěže jako NHL, AHL, mládežnické USHL nebo NAHL, až po univerzitní ligy jako NCAA, za oceánem je možností hodně. Šestnáctiletého obránce Patrika Brůnu, jehož vývoj začal na Kobře, však všechno tohle teprve čeká. V Americe už přesto stačil odehrát jednu sezónu.

S hokejem začínal Patrik na Kobře, kam ho ve čtyřech letech přivedl otec. Po prvních radách, které mu předal, se na vývoji jeho syna podíleli Petr Hrbek nebo i současný trenér branického dorostu Milan Vrzal. I když se na jeho hráčských profilech uvádí jako jediný český tým Sparta, dle jeho slov se vždy rád vrací do svatostánku Kobry si potrénovat.

Patrik Brůna v dresu Northwood School

A že trénoval hodně. Krom klasických tréninků totiž nevynechával ani ty individuální. Často chodil na střelnici trénovat přesnost a razanci. Co už ale u hokejistů tolik obvyklé není, dvakrát týdně chodil na led s krasobruslařem, aby zdokonalil práci nohou. Zpětně tyto tréninky hodnotí pozitivně.

V Braníku vydržel Brůna jen po dobu 1. stupně ZŠ. V páté třídě si ho vyhlédl trenér Jiří Kročák a přestup do Sparty byl na světě. Za žádný jiný český tým vyjma reprezentace už Patrik nenastoupil. Postupem času se ale začalo projevovat dilema každého mladého sportovce. Jak skloubit povinnosti v týmu se stále bobtnavějším školním rozvrhem. „Škola začínala každý den v půl deváté a končila ve čtyři, takže se občas stávalo, že jsem se musel nechat uvolňovat na tréninky nebo zápasy. Už v takovém věku jsem cítil tlak, že se ani jednomu nemohu věnovat naplno.“

„Měl jsem na Kobře s Petrem Hrbkem individuální trénink na polovině kluziště a na druhé hrál s kamarády minihokej Robert Sovík, majitel USA Sport&Study (O Robertově příběhu jsme psali minule zde - pozn. red.). [...] Takhle jsem se dozvěděl o možnostech sportování a studia v zahraničí.“ Rodině Brůnových tak bylo čím dál jasnější, že to nebude starý kontinent, ale ten za “velkou louží“, kam by chtěl Patrik zamířit. „Robert vybral dvě střední školy, které mají v Americe asi nejvyšší úroveň jak v hokeji, tak ve studiu. Rozhodovalo se mezi Northwood School, která nakonec vyhrála, a Shattuck St. Mary.“

Rozdíly mezi evropským a americkým hokejem podle Patrika nebyly problém. „Preferuje se moderní hokej, takže beci rozhodně nejsou jen na odpalování puků. Menší hřiště vás pak nutí být rychlejší.“ Na nějakou taktiku se ale prý v tomto věku nehraje.

A jak vlastně vypadá takový normální den na americkém hokejovém internátu? Vstává se brzo, snídaně je už v sedm a studenti na ní mají 15 minut. Celé dopoledne pak tráví hokejem, nejdříve na ledě, pak v posilovně. Po obědě začíná vyučování, které trvá až do večera, následované dvouhodinovkou na úkoly a samostudium. Noční klid začíná krátce před desátou večer. Pokud má hráč špatné známky, sedí místo v kabině na pokoji, kde musí studovat pod dozorem.

Veškeré citace jsou z článku v časopise ProHockey.

2. kolo, Pondělí 5.10.2020 | 18:30

HC Příbram

HC Kobra Praha

Zrušeno

                               

související články

Aktuálně na webu


partneři klubu