17.11.2020

Zapsáni do historie Kobry zlatým písmem: kdo si vybojoval nejvíce kanadských bodů?

Vít Trubička

A je tu první pětice nejproduktivnějších hráčů novodobé historie Kobry Praha od roku 1999. Na rozdíl od předchozí pětky se tentokrát už bude jednat jen o bývalé hráče branického týmu, z nichž všichni už také ukončili kariéru. O kom vlastně bude řeč? Mezi prvních pět nejproduktivnějších se dostali Ivan Georgiev, Jaroslav Žáček, Martin Paris, Jiří Jakeš a konečně absolutní lídr David Bárta.

Ivan Georgiev je jedním z hráčů, který svou seniorskou kariéru nestrávili jinde než na Kobře. První body za branický celek mu byly započteny na přelomu tisíciletí. Už v této době ale nastoupil do plné palby 38 zápasů, další tři zápasy si střihl v play-off. Celkově tak v této sezoně nasbíral šest gólů a dvanáct asistencí.

Ivan Georgiev v utkání ve Žďáru nad Sázavou

Právě větší počet asistencí než gólů zdobil Georgieva takřka celou kariéru. V podstatě kromě sezon 2003/04 a 2004/05 vždy počet jeho gólových nahrávek předčil počet vstřelených branek, v jednom případě měl dokonce o šestnáct asistencí více. To se stalo v jeho nejúspěšnějším ročníku, co se bodového zisku týče, tedy 2006/07. Tehdy také odehrál největší počet zápasů, 43 v základní části a další tři v play-off. V celkovém součtu nasbíral čtyři góly a dvacet nahrávek.

Celkově tak Ivan Georgiev strávil na Kobře úctyhodných jedenáct sezon. V branickém dresu odehrál 394 klání s 65 góly a 120 asistencemi. Většinu toho přidal v základní části, v play-off totiž nastoupil jen k 20 utkání a v sedmi sezonách z jedenácti. Stihl tak nasbírat jen dva góly a pět nahrávek.

Už se dostáváme přes celkovou hranici dvou set kanadských bodů. První, komu se povedlo tuto hranici překročit, je Jaroslav Žáček. I on během své seniorské kariéry nehrál nikde jinde než na Kobře. Také stejně jako Georgiev si připsal své první starty za A tým Kobry v sezoně 1999/2000. V jeho případě se ale jednalo jen o tři zápasy základní části a jeden v play-off. Ještě byl totiž i oporou kobřího juniorského týmu. Do áčka se definitivně probil až v ročníku 2001/02, a to ve dvaceti zápasech. V nich si připsal dva góly a tři asistence.

Dlouhou dobu ale příliš produktivní nebyl. To se změnilo v sezoně 2005/06, kdy si v základní části připsal shodně po jedenácti gólech a nahrávkách. Další jednu asistenci přidal v play-off. Od té doby se stal jedním z ofenzivních tahounů branického celku. O rok později si dokonce připsal maximální počet kanadských bodů, který kdy na Kobře vybojoval, a to 36. Po zbytek kariéry ovšem pokračoval v zisku 15 – 20 bodů za sezonu. Sice s jednou výjimkou, v ročníku 2010/11, kdy se dostal na šestnáct gólů a šestnáct asistencí. Kariéru Žáček ukončil sezonou 2013/14. Za Kobru odehrál 405 utkání, během nich se dostal na 97 gólů a 118 asistencí.

Martin Paris a Jaroslav Žáček v utkání proti Písku.

Konečně se dostáváme do TOP 3. Třetím nejproduktivnějším hráčem historie Kobry nemůže být nikdo jiný než Martin Paris. Ten přišel na Kobru ještě jako junior po roce stráveném napůl ve Slavii a napůl na Hvězdě. V tomto ročníku se stal navíc v dresu Slavie juniorským mistrem ČR. První start za Branické si připsal o rok později, v sezoně 2000/01. I jeho role se posupně vyvíjela, až o čtyři roky později se Paris dostal přes deset kanadských bodů.

Za Kobru bojoval až do sezony 2014/15. Rekordní bodový zisk si ovšem připsal v ročníku 2008/09, kdy se dostal až na 38 kanadských bodů. Přes metu s číslem třicet se ale během kariéry na Kobře dostal ještě dvakrát, v obou případech se dostal na počet 31 bodů. To se stalo v sezonách 2006/07 a 2010/11. V celkovém součtu se za Kobru prosadil 153krát, což doplnil 126 gólovými nahrávkami. I on kariéru na Braníku ukončil.

Na druhém místě je procentuálně nejproduktivnější hráč Kobry. Tedy ne v absolutních číslech, ale poměru počtu vstřelených gólů na zápas. Zatímco oba další z TOP trojky potřebovali ke svému zisku více než 400 zápasů, Jiřímu Jakešovi jich stačilo jen 179 v základní části, na jeden zápas tak nasbíral 1,575 gólu. Jeho kariéra se vyvíjela zprvu velmi nadějně. Ze sparťanské juniorky se dostal do zámořských soutěží WHL a WCHL, dokonce se dostal na juniorské mistrovství světa v sezoně 2001/02. V reprezentačním výběru nastoupil třeba s Tomášem Plekancem, Alešem Hemským nebo Jiřím Hudlerem. V roce 2001 byl také draftován do NHL týmem Boston Bruins. Do NHL se ale nikdy neprobil a po úspěšné sezoně ve Vancouveru se vrátil do Sparty.

Jeho extraligová mise ale neměla příliš dlouhého trvání, Jakeš si střihl jen třináct zápasů za Spartu a jeden za Plzeň. Zbytek sezony 2003/04 rozdělil mezi působení v prvoligové Mladé Boleslavi a druholigových Benátkách nad Jizerou. O rok později to sice ještě zkusil v 1. lize ve městě Škodovky a také v Písku, přesto nakonec skončil v 2. lize v Benátkách.

Gólová radost Jiřího Jakeše.

Od té doby jinde než v druhé lize nehrál, za to vystřídal velké množství klubů. Kromě již několikrát zmíněných Benátek nad Jizerou, kde také v ročníku 2006/07 zastával funkci kapitána a o rok později se Středočechy dokázal postoupit do 1. ligy, to byly týmy jako Slaný, Roudnice nad Labem, Česká Lípa, až definitivně zamířil na Kobru.

Na Braníku se mu velmi dařilo, už v první sezoně si připsal rekordních 60 kanadských bodů v základní části, dalších šest si nastřádal v play-off. Během šesti let, které na Kobře strávil, nebyl jen jednou nejproduktivnějším hráčem. To se stalo pouze v sezoně 2014/15, kdy ale odehrál v základní části jen třináct utkání. Od tohoto ročníku mu ale také přibylo na kobřím dresu kapitánské céčko, se kterým nastupoval až do sezony 2016/17, kdy si střihl i poslední zápas za Kobru.

Jakeš tak na Kobře strávil dlouhých osm sezon. V základní části nastoupil do 179 zápasů, se kterých si připsal 140 gólů, což doplnil 142 asistencemi. V play-off pak odehrál 48 utkání, které okořenil 26 přesnými trefami a 37 nahrávkami. Zcela právem mu tak patří druhé místo v historické tabulce bodování.

Zlatý hřeb je tu, a sice nejproduktivnější hráč branického týmu v jeho novodobé historii. Tím nemůže být nikdo jiný než David Bárta. Během svých 443 zápasů v základní části si připsal o 120 bodů více než druhý Jiří Jakeš. Ve své seniorské kariéře také jako většina hráčů z TOP 5 nenastupoval jinde než na Kobře. Za Branické se mu body počítaly od roku 1999, přičemž kariéru ukončil v roce 2014.

David Bárta v souboji proti žďárským plamenům.

Svou střeleckou efektivitu ukázal už v sezoně 1999/2000. Již během ní v Braníku si připsal třicet kanadských bodů. Okolo této mety se držel po celý zbytek kariéry. Nejvíce kanadských bodů zaznamenal Bárta v ročníku 2000/01, kdy se dostal na počet 40. Naopak až v poslední sezoně se nedostal těsně přes metu dvaceti kanadských bodů, svůj zisk zakončil na devatenácti.

Celkově tak David Bárta ošperkoval hned 443 zápasů Kobry v základní části 198 góly a 205 asistencemi. Za Branické taky nastoupil do deseti sérií play-off. V nadstavbových částech sezony odehrál 35 klání s dvanácti góly a devíti asistencemi.

Tak to byl přehled nejproduktivnějších hráčů v celé historii Kobry od devadesátých let. Jsou to jména, která na Braníku zanechala nesmazatelnou stopu. Ovšem víceméně kromě Bárty není žádná meta vyloženě nedosažitelná. Kromě hráčů, kteří již v top desítce jsou, tedy Dominikové Novák a Šteiner a Filip Hlinka, má nakročeno k velkému bodovému zisku i současný kapitán Kamil Bříška. Ten je sice v současnosti na devatenácté příčce v celkovém součtu, leč počet jeho bodů na zápas se dosud zastavil na hodnotě 2,133. Z 45 odehraných zápasů na svém kontě 96 kanadských bodů.

Autoři fotograií: Veronika Ostrčilová, René Rámiš, Milan Bubeníček.

2. kolo, Pondělí 5.10.2020 | 18:30

HC Příbram

HC Kobra Praha

Zrušeno

                               

související články

Aktuálně na webu


partneři klubu