23.06.2025

Dva týmy, jeden cíl. HC Kobra Praha nabízí příležitost pro všechny hráčky!
Šárka Kolková
Na první pohled to může působit zvláštně. Jeden klub, dvě ženská družstva, dva rozdílné přístupy. Ale právě na pražské Kobře vzniká projekt, který by mohl ukázat cestu, jak rozvíjet ženský hokej i tam, kde zatím naráží na limity. Vedle tradičního týmu Ženy A, který pod vedením Vladimíra Václavíka systematicky vychovává dívky už od jejich prvních krůčků na ledě, letos přibyl i tým Ženy B. Vede ji Jiří Poulíček a její koncept je v českém prostředí v mnohém unikátní.
Nejde o klasický ženský tým, kde by hrály pouze ženy proti ženám. Hráčky zde dostávají možnost nastupovat v jedné lajně bok po boku svých kolegů na stejné úrovni. „Cílem bylo vytvořit prostředí pro hráčky, které už mají něco za sebou a chtějí se dál rozvíjet. Hrají s chlapy, protože tam dostávají rychlost, důraz i tempo, které v čistě ženských soutěžích leckdy chybí. Přitom ale mají kvalitní tréninkové podmínky a prostor pro individuální práci,“ vysvětluje Jiří Poulíček, proč vůbec projekt vznikl.
Vše odstartoval turnaj Valhalla Cup, kde si tým poprvé otestoval, jestli tahle koncepce může fungovat. „Byla to naše první velká prověrka. V podstatě jsme několik týdnů před turnajem skládali tým a ladili sestavy. Turnaj ukázal, že to fungovat může, a hlavně pomohl i týmově. Vytvořila se parta, což je pro hokej vždycky základ,“ přibližuje Poulíček začátek celé cesty.
Nadcházející měsíce rozhodně nebudou o volnu. Už v srpnu čeká tým soustředění, během kterého odehraje několik přípravných zápasů, a také důležitý mezinárodní turnaj Warm UP v Brně, který prověří, jak moc se podařilo tým sladit před ostrým startem soutěže. Ženy B se přihlásily do 1. ligy žen. Ambice? Ty jsou jasné, i když trenér zůstává nohama na zemi. „Samozřejmě chceme být nahoře, ale víme, že to nebude jednoduché. Budeme bojovat o každý bod a chceme hrát kvalitní a vyrovnané zápasy.“
Přestože v dubnu proběhlo v Českých Budějovicích domácí mistrovství světa žen, očekávaný boom v zájmu o ženský hokej v Česku nepřišel. Alespoň zatím ne. „Lidé pořád vlastně ani nevědí, že tady ženská liga vůbec existuje. Když už někdo přijde, tak většinou jde o hráčky, které už hrají dlouho s kluky a hledají nové možnosti. Propagace ženského hokeje u nás prostě pořád ještě není tam, kde by měla být,“ přiznává Poulíček.
Vznik projektu byl doslova od nuly. „Byla to spousta práce. Nejdřív bylo nutné zjistit, kdo do toho s námi vůbec půjde. Některé holky už ale samy přicházely s tím, že chtějí změnu a lepší podmínky. Prakticky ze dne na den jsme vše s vedením klubu spustili, rozjeli jsme sociální sítě, web, začali oslovovat hráčky. Za ten půlrok jsme toho zvládli opravdu hodně, ale víme, že jsme teprve na začátku.“
Vedle projektu Žen B dál pokračuje i tradiční ženský áčkový tým Kobry pod vedením Vladimíra Václavíka. Tam je přístup opačný: vlastní výchova holek od prvního bruslařského kroku. „My to děláme klasickou cestou. Holky si vychováváme od úplného začátku, kdy je učíme bruslit, a postupně je přetavujeme v hotové hokejistky. Ty dívky k nám přijdou ve chvíli, kdy s hokejem prakticky začínají,“ říká Václavík.
Václavík vypichuje i další fakt: „Naše tréninky jsou z důvodu velkých výkonnostních rozdílů mezi hráčkami poměrně náročné na organizaci a vyžadují zkušené trenéry, kteří zvládají v průběhu jediného tréninku přecházet na diametrálně odlišný způsob práce. Takže o to větší radost, když vidíme, jak holky, které jsou na ledě druhou sezónu, zvládnou trápit nepoměrně zkušenější soupeřky."
I proto měl pro tým loňský ročník trochu jiný význam. Kobra obsadila šesté místo, ale klíčové bylo hlavně postupné zapracovávání nových hráček. „Většina holek ligu předtím vůbec nehrála. Pro nás to byl hlavně rok učení a sbírání zkušeností. Výsledek byl s ohledem na okolnosti v pořádku,“ hodnotí uplynulou sezonu.
Léto bude pro oba týmy důležité. Zatímco červenec je na Kobře vyhrazený suché přípravě, srpen už bude pořádně ostrý. „Máme domluvené zápasy s Kanaďankami, soustředění, a také turnaj na Moravě. Srpen bude hodně nabitý,“ uzavírá Václavík.

